VYSNĚNÝ PRODUKT MILUJÍCÍ OPTIMISTKY
Romana Ljubasová svou profesní kariéru začínala jako zdravotní sestřička. Dnes je úspěšnou podnikatelkou, majitelkou nadnárodní firmy a inspiruje mnoho lidí co by rádi stejně jako ona zhmotnili své sny. Její cesta k vysněnému produktu, úspěšnému podnikání a osobní spokojenosti byla plná zvratů, životních lekcí, překonaných překážek a odvahy jít dál. S nadsázkou říká, že se z ní stal obchodník s bílým práškem a ty tři gramy v jedné denní dávce přináší lidem zdraví a krásu déle, než jim příroda naplánovala.
V posledních dvou letech lidé daleko více přemýšlejí o tom, jak pečovat o své zdraví. Projevilo se to i na prodejích Inca Collagen?
Často musí přijít nemoc a nepohoda, aby se lidé zamysleli nad zdravím. Ano tolik zvláštní a těžká doba nám posvítila na náš produkt. To, že účinkuje si lidé rychleji předávají mezi sebou. Zájem o Inca Collagen za poslední dva roky značně vzrůstá.
Jaké jsou varovné signály, když tělu chybí kolagen?
Varovnými signály jsou přirozené i nepřirozené projevy stárnutí, nebo opotřebení těla. Vidíme je často sami. Jsou to první vrásky, šediny, bolestivý pohyb, pomalejší hojení, povolené pánevní dno, volnější uložení zubů a jiné. Příroda nám úbytkem kolagenu naznačuje náš věk i kondici.
Vy sama kolagen užíváte a musím říct, že vypadáte jako živá a velmi působivá reklama na tento produkt. . .
Kolagen užívám již 7 let. Jsem velmi spokojená. Je to můj zažitý rituál a věřím, že jeho účinek oceňuje nejen mé tělo, ale vidí jej i lidé v mém okolí.
Jak dlouho trvá vývoj nového produktu?
Čas pro vývoj jednoho produktu může být různý. Člověk udělá velké množství rozhodnutí a činů a pak je najednou produkt na světě. Od nápadu až po první krabičku mě vedl celý život. Moje životní motivace a důvod PROČ to dělám je, že chci pomáhat sobě i druhým. CO a JAK se pak objevilo v modro zlaté krabičce. Kolagen tedy sám o sobě vznikl za jeden rok a je v něm zhmotněna právě ta myšlenka, že chci pomáhat lidem, která je ve mně už asi od jedenácti let.
Vaše původní profese zdravotní sestřičky nebyla vaší jedinou rolí, ve které jste se snažila být prospěšná lidem. Jak odvážné byly sny o vaší budoucí profesi?
Moje první role v dětství, ve které jsem si myslela, že bych se cítila dobře byla herečka. Asi jsem chtěla něco předvádět, být vidět. A ta druhá role, která mi připadala stejně důležitá se týkala právě pomoci druhým. Chtěla jsem být užitečná. Když jsem se pak stala dětskou sestřičkou, tak jsem četla dětem pohádky a krmila je předepsanými dietami, aby se rychleji uzdravily, tak jsem zjistila, že jsem zůstala na to pomáhání s velkou nadsázkou sama. Tenkrát jsem nastavila normu, která se nenosila. Byla jsem ta hodná teta, hodná sestřička, pomáhala jsem víc než ostatní, četla jsem pohádky s citovým zabarvením. Děti se smály a zapomněly na to, že mají například vyoperované slepé střevo. Zaváděla jsem nové móresy, a to mě odvedlo ze systému. Takže už jsem nechtěla být ani herečka, ani moderátorka, ani zdravotní sestřička, ale chtěla jsem dělat něco co si sama vymyslím, aby na mě nikdo nemohl uplatňovat žádnou normu. Tak jsem začala řešit lidem dopravní nehody se škodou na zdraví a dosahovat pro ně co nejlepšího odškodnění. Vymyslela jsem si svou vlastní roli a zkoušela co dokážu z pojišťoven a viníků dostat pro své poškozené klienty. Vyměňovala jsem doslova ruce, nohy a životy za peníze, aby lidé, kterým se neštěstí stalo dokázali co nejlépe prožít zbytek života, nebo aby pozůstalí dokázali zvládnout nový start. Peníze sice nejsou všechno, ale jsou v takové chvíli důležité. Uměla jsem vysvětlit co je to ztíženě se společensky uplatnit, zkrátka dokázala jsem vysvětlit co je to nemít nohu a nemít ruku, nebo nemít život- milovaného člověka. Dokázala jsem dobře obhájit, že chci pro poškozeného opravdu hodně peněz.
To jsou silné příběhy, které v člověku zůstávají a rezonují dlouho. . .
Právě proto jsem musela po letech začít hledat nový směr. Nasbírala jsem si za tu dobu spoustu cizích emocí, neštěstí těch lidí a začala jsem mít zdravotní problémy. Naštěstí se to stalo až po šestnácti letech, a vím že jsem pomohla hodně lidem a odevzdala světu kus sebe, ale zároveň vím, že bylo potřeba přestat. Pořád tam bylo v pozadí „chci něco hrát“ Hrála jsem si na právničku, na sestřičku. Dále tam bylo to moje „chci pomáhat“ Pomáhala jsem lidem a cítila jsem se naplněná. Ty zdravotní problémy mě donutily ptát se sama sebe co budu dělat dál.
Co vám v té chvíli pomohlo?
Uklidňovat jsem se jezdila vždycky do Thajska. Ať už šlo o rozvod, nebo jakýkoli mínus řešila jsem jej dobitím baterek v Thajsku. Byly doby, kdy jsem tam doslova za poslední peníze dokázala letět i třikrát do roka. Nebylo to sice lehké, ale přineslo mi to úžasné okamžiky cestování a klid. Ta asijská pokora a nedokážu říct, jestli to byl budhismus, nebo co je to v lidech za zvláštní energii. Takové to „šťastný z ničeho, z toho mála, co máte“. Najednou tam nic nepotřebujete, přestane být důležité kolik máte titulů před jménem a za jménem. Já jsem se tam cítila svobodná.
Tam přišel tehdy i nápad s kolagenem. . .
Ano. Odstartovala to vlastně taková vtipná, prázdninová věta mojí kamarádky, která s nadsázkou prohlásila „Nepodceňuj tých šikmačkov lebo oni sú napred.“ Začala jsem přemýšlet o tom proč v Asii dávají kolagen skoro do všeho včetně žvýkaček a v lékárně vám jej doporučí i na spálení od sluníčka. Řekla jsem si, že jestliže v Asii žijí zdravě a více se usmívají tak to, co mají nejhojněji, to bychom měli nastudovat a prozkoumat. Může to být pro nás poučení, nebo objev. Kolagen se pro mě stal objevem nikoli v den, kdy to ta kamarádka řekla, ale postupem dlouhých sérií otázek a odpovědí.
Váš produkt sám o sobě pomáhá lidem. Věnujete se ale navíc také filantropii, podporujete projekty i jednotlivce, které si sama vybíráte. . .
Pamatuji si, jak jsem hledala ve slovníku význam slova filantropie. Pojmenuji tedy některé činnosti, které ze srdce ráda dělám já i firma, kterou vedu. Podporujeme již téměř 7 let mladého pána na vozíčku. Je to klient z mé ukončené právní kariéry. Kolagen mu chodí pravidelně a bude jej mít vždy dostatek. Na nohy jsme jej po úrazu nepostavili, ale život, pokožku, držení těla a celkovou kondici mu udržet pomáháme.
Podporujeme basketbalistky, domovy pro rehabilitaci, pejsky z útulků, vlastně i náhodné potřebné. Pomáháme vodícím pejskům, především se díváme kolem sebe a když můžeme pomůžeme. Je pro mě přirozenější to dělat, než se to snažit vyjmenovat.
V dnešní době lidé věnují čas i peníze nejen svému zdraví, ale i zdraví svých domácích mazlíčků. Jak k tomu došlo, že pracujete i na této oblasti?
Kolagen pro zvířata je ozvěnou samotného Inca Collagenu. Lidé, kterým pomohl, jej sami začali dávat svým čtyřnohým mazlíčkům. Nová řada stejného kolagenu tak byla jasnou volbou. Zvířata, tedy nemyslím zrovna želvičku, žijí svůj stoletý život rychleji než lidé. Mají defakto stejné projevy nedostatku kolagenu jako my. Přeji všem našim mazlíčkům kvalitní a zdravý život po našem boku. A Incapet Collagen je k tomu skvělá cesta.
Co chystáte v novém roce?
Stále budeme novým a novým klientům měnit život k lepšímu. Servis, který provází našeho klienta bude nadále skvělý, náš přístup lidský a produkt kvalitní. To by mělo stačit, a kromě toho máme přichystány výhodné balíčky. Pokud je někdo s naším produktem zdravější a krásnější, může jej samozřejmě věnovat i jako dárek. Naše balíčky jsou přehledně vystaveny v e-shopu. Kolageny jsou doplněny dárky-čaji, ručníky, osuškami, vitamínem C a dalšími kvalitními a převážně českými dárky.
Co byste popřála lidem do roku 2022?
Já mám své myšlenky nasměrovány na jaro, které i přes zimu už slyším přicházet. Přála bych lidem obecně méně stresu a shonu. Často si tuto cestu volí lidé sami a nemusí to tak být. Mým přáním pro nás všechny je být milován a milovat. Sebe, babičky, děti, pejsky, partnery, rodiče.
Další články
Oficiální partner
Odborný garant
Zakladatel
Partneři
Partner slavnostního vyhlášení
Dodavatelé
Mediální partneři
