Jindřich Ullrich je hrdým tátou čtyř úžasných dcer a majitelem jedné z největších českých marketingových společností ppm factum, a. s. Obchod má v krvi od klukovských let a nikdy ani na chvíli nepochyboval o tom, jaké bude jeho profesní zaměření.
Svou firmu založil s kamarádem ještě jako student vysoké školy. Dnes jeho společnost zajišťuje služby od merchandisingu přes retail audit, promotion, skladování, logistiku, výzkum trhu až po eventovou a reklamní činnost. Má zastoupení v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Pro mezinárodní projekty je členem sítě EFMP, tudíž dokáže klientům nabídnout pokrytí ve více než dvaceti státech Evropy. V roce 2018 jeho firma získala ocenění Český lídr pro kraj Praha. Pokud bychom se ovšem vrátili v čase na Severní Moravu, kde Jindřich Ullrich vyrostl, tak bychom potkali kluka s podnikavým duchem, který už před revolucí chtěl obchodovat. Měl to v sobě a nezastavila jej ani doba, která podnikání nepřála. Prodával už za socialismu téměř všechno, co jej napadlo. Ať už to byly vstupenky na burzu na Černé louce v Ostravě, nebo přeprodávání různých věcí, které nakoupil. A jak sám říká, vůbec netušil, kde se v něm takové obchodnické geny vzaly. Oba rodiče pracovali celý život na dráze a byli spokojení v pozici zaměstnanců. Ty správné obrátky vše nabralo v průběhu Jindřichova studia na vysoké škole v porevolučních letech asi deset let po maturitě. Při studiu začal budovat firmu, která se slibně rozvíjela, a dařilo se mu získávat zajímavé klienty, proto studia zanechal a začal se byznysu věnovat naplno, i když jej od toho rodiče a známí odrazovali. Pro studium měl sice předpoklady a navštěvoval v Ostravě Vysokou školu báňskou a také Ekonomickou fakultu v Praze na Zemědělské univerzitě, ale s jeho pracovním nasazením ve firmě se to nedalo skloubit.
Na co byla vaše firma tenkrát zaměřená?
Běžnému člověku se to špatně vysvětluje. Moje maminka se mě například často ptala, co to vlastně dělám. Prvním základem firmy bylo, že jsem zjišťoval ceny produktů pro mezinárodní firmy na českém trhu v různých městech. Například kolik stojí balíček kávy Tchibo v Albertu v Ostravě anebo v Tescu v Brně. Tenkrát jsem tu službu uměl nabídnout a velmi rychle se mi podařilo získat velké klienty.
A jak jste na ten prvotní nápad přišel?
Byl jsem zaměstnán v mezinárodní firmě a začínal jsem jako obchodní zástupce značky Nivea, což je dodneška moje srdcovka. To byl úplný začátek, a jak jsem ve firmě rostl, nakonec jsem byl zodpovědný za mezinárodní řetězce, které se na trhu začaly etablovat. Jim a jejím dodavatelům chyběla na začátku základní data, kolik kde, co stojí, jak je zboží vystaveno, kolik jej mají na regále atd. Takže mě napadlo, že taková data potřebuje většina velkých firem, a tak jsem v té době vyvinul, dalo by se dnešním slovníkem říct, „start up“. Měli jsme vizi ohledně produktu a služeb, která nebyla na trhu dostupná. V tehdejší době jsme přinesli digitalizaci do stoprocentně analogických procesů a ukázali klientům, že data není nutné jen shromažďovat, ale i v reálném čase vyhodnocovat pro zvýšení růstu, efektivity a náskoku před konkurencí.
Vyvinuli jsme jednoduchý software a jezdili pak po obchodech po celé republice a zapisovali všechny dostupné údaje. Toto jsme nabízeli nadnárodním firmám. Za všech stran od svých kamarádů i kolegů jsem slyšel, že je to hloupost a nikdo to nebude potřebovat. Díky bohu neměli pravdu. Náš úplně první klient byl Hartmann Rico – výrobce dámských hygienických potřeb. Dodneška si pamatuji, když jsem v obchodě opisoval ceny jejich výrobků, tak jsem byl udiven množstvím druhů – s křidélky, bez křidélek, tři kapičky, jedna kapička, a byl jsem v šoku, kolik těch druhů dámských hygienických potřeb je. Takže to byl dost humorný začátek. Se získáním takto velkého klienta jsem získal i skvělé reference a velmi brzy se mi dařilo prodávat službu dalším zákazníkům. Potom přišly letákové akce a zákazníci potřebovali vědět, co nabízí konkurence, takže jsme opět vyvinuli jednoduchý software pro srovnávání cen. A pro tuto službu jsem měl jako prvního významného klienta amerického výrobce papírových kapesníčků. Když jsem to prezentoval jejich holandskému generálnímu řediteli, tak tu jedinou prezentaci v šanonu vzal a řekl rovnou – je to super, beru, pošlete mi fakturu. Já jsem ani nevěděl, jakou říct cenu, a tak jsem vyhrknul nějakou super cenu a bylo to. To byl rok 2000 a mě bylo 28 let.
Jste tátou čtyř dcer. Co byste jim rád předal do života?
Chtěl bych, aby se nenechaly odradit od svých snů. Protože pokud budou opravdu něco chtít a budou se snažit, můžou to dokázat. Také chci být svým dětem vzorem a předat jim něco ze svých zásad. Žádná velká moudra a rady nemám. Stačí používat zdravý, selský rozum. Vlastně jedno motto mám: Jen slabý se vzdá při prvním nezdaru. To si pamatuji už asi od osmi let ze skautu.
Byl jste jako dítě rebel?
To ani ne. Byl jsem pohodové dítě a rodiče o mojí pubertě údajně ani nevěděli. Já jsem byl odmalička skaut, a to mě velmi formovalo. Za minulého režimu jsme byli jako skauti maskovaní v turistickém oddílu. Navenek jsme to nemohli nikde prezentovat a dodnes jsem moc vděčný rodičům, že mi to umožnili. V dětství nebyla moje maminka příliš úzkostlivá a neřešila, jestli jsem se umazal nebo si rozbil koleno. Ale vždy jsem měl pocit láskyplného a bezpečného domova, který rodiče uměli vytvořit. Dnes se snažím tento přístup mít i já ke svým dětem. Podnikání mi všichni v mém okolí rozmlouvali s tím, že mám dobré zaměstnání, služební auto, parádní plat. Nemohli tomu tenkrát uvěřit, že chci odejít, a já jsem jim vysvětloval, že nechci žít ve zlaté kleci a rád bych vybudoval a dokázal něco sám. Rodičům vděčím za jejich výchovu a volnost, kterou mi v dětství dávali. A možná proto je svoboda pro mě jednou z nejdůležitějších hodnot v mém životě. Řídím úspěšnou firmu v mezinárodním prostředí a zároveň jsem skaut, a to se ve mně pere. Na jednu stranu chci pod stan, s dětmi do lesa, v kotlíku si uvařit oběd. Ale na druhou stranu se rád vyspím v super hotelu a zajdu si do dobré restaurace. Umím si vychutnat i užít všechny tyto polohy, takže klidně přespíme v chatce nebo ve stanu, ale zároveň si pak dopřejeme pětihvězdičkový luxusní hotel. A obojí máme se ženou rádi.
Jak si vybíráte spolupracovníky?
Máme ve firmě velmi loajální a dlouholeté spolupracovníky a od začátku mám také společníka. Jsme spolu už více než dvacet let a nikdy jsme se nepohádali, i když jsme velmi rozdílní. A pokud jde o to, když si vybíráme ty nejbližší kolegy, jsem vždy u toho. Nedávno jsem sám vybral novou kolegyni a většinou v takových případech dávám na intuici. Přijal jsem osmadvacetiletou mladou ženu, která mě velmi příjemně manažersky překvapila a dnes má pod sebou sto lidí. Vnáší do byznysu jiný, neotřelý, nestandardní přístup a je úspěšná.
Řekl jste, že váš společník je úplně jiný než vy. V čem se tedy doplňujete?
Já jsem empatický, spontánní a společenský. Mám rád lidi, společnost, rád naslouchám. On je uvážlivější, opatrnější, uzavřenější a co se týče firmy, i spořivější. A tahle kombinace nám funguje už téměř čtvrtstoletí.
A jaké máte společné vize do budoucna?
Uvažovali jsme už o prodeji firmy a měli všechno připravené, byli jsme téměř před podpisem se zájemci a k tomu se váže vtipná historka. Seděli jsme spolu s Pavlem v kanceláři a najednou jsem se ho zeptal: „Ty to chceš prodat?“ A on na to říká: „Ne.“ A já na to: „Já taky ne.“ My jsme si totiž spolu předtím vůbec v klidu nesedli a neprobrali, co bude, až firmu prodáme. A tak jsme zájemcům zavolali, zaplatili jsme penále a firmu jsme neprodali. A jsme moc rádi, firma stále roste a pro nás je to pořád naše dítě.
Co pro vás znamená úspěch?
Paradoxně dnes úspěch nevnímám jen z pohledu finančních výkazů, počtu zaměstnanců, klientů, realizovaných zakázek atd., ale zažívám jej především prostřednictvím svého volného času, který můžu věnovat své rodině, zálibám, koníčkům. Znám mnoho majitelek a majitelů úspěšných firem, kteří jsou ale „přikovaní“ ke své firmě a věnují tomu téměř veškerý svůj čas. Jsem moc rád, že už to tak nemám. Úspěch je tedy pro mne kombinace svobody a nezávislosti.
Společně se ženou řídíte Nadační fond Domácí anděl, věnujete se filantropii. Co chystáte v rámci Aventního období?
Podporujeme hlavně děti se svalovou dystrofií, ženy samoživitelky a teď jsme velmi aktivní v pomoci Ukrajině. Vybíráme si konkrétní příběhy. Nejstarší dcera uspořádala jako kurátorka zajímavou výstavu, kterou nazvala Válka očima ukrajinských dětí a poté i vernisáž – Výstava příběhů sexuálního násilí. Je velmi šikovná a talentovaná. Jsem na ni hrdý. Aktuálně se v Nadačním fondu věnujeme především podpoře ukrajinským maminkám, které si při útěku před bombardováním nestihly vzít s sebou ani teplé, zimní oblečení. Také nezapomínáme na ženy samoživitelky a děti v Klokánku, kterým chceme zpříjemnit nadcházející vánoční období.
Jaké novinky v rámci firmy chystáte příští rok?
Na to by vám určitě rádi odpověděli i moji kolegové. Jiří Král, promo director a Michaela Klobásková, retail audit director. „V nedávné době covidu jsme ekosystém ppm factum rozšířili o marketingovou a komunikační agenturu REAL FEEL. Ta logicky doplňuje služby o tvorbu kreativních konceptů, které jsou pak implementovány v ATL, BTL, prodeji i promu. V REAL FEEL kmenové jádro zaměstnanců doplňujeme o největší externí specialisty ve svých oborech a zaměřujeme se také aktivně na mladé talenty.V roce 2023 spouštíme ve spolupráci se sítí našich specialistů „Real Feel Trainee program“, který studentům pomůže naplňovat svůj talent v reálných marketingových projektech. Nováčci z oblasti marketingové komunikace a kreativy se tak již při svém studiu stanou součástí agentury a mohou sbírat cenné zkušenosti od svých zkušených kolegů. Pro nás je zase pohled nastupující generace, a to nejen na marketing, velice inspirativní a občerstvující.“ prozradil nám Jiří Král. Michaela Klobásková, která ve společnosti zastřešuje divizi Retail auditu a vyhodnocuje se svými kolegy data například z mystery shoppingu dodává: „Na základě úspěšné spolupráce naší společnosti ppm factum a portálu mistoprodeje na projektu VISA Top Shop od ledna 2022 ještě více prohlubujeme vzájemnou kooperaci. Stala jsem se také členkou odborné poroty pro Českou i Slovenskou republiku této prestižní a v oboru velice oceňované soutěže zaštítěné společností VISA. Soutěž se zaměřuje na hodnocení prodejen s originálním a poutavým designem, podporující platby kartou a digitální technologie.“
Komu byste rád letos poděkoval a co byste si pro své zaměstnance přál?
V letošním roce bych rád poděkoval všem svým zaměstnancům. V první řadě za to, jak se v naší firmě po jarní invazi Ruska na Ukrajinu velmi výrazně zapojili do pomoci ukrajinským uprchlíkům, dále za jejich loajalitu, pracovní nasazení, dobrou náladu v nelehkých chvílích. Jednoznačně se ukázalo, že v těžkých situacích umíme všichni „táhnout za jeden provaz“. Pokud budu konkrétní, tak speciální poděkování patří Michaele Klobáskové, ředitelce Retail audit divize, která měla letos nelehký úkol kompletní reorganizace a přenastavení celého oddělení. Zvládla to velmi skvěle. Dalším je Jiří Král, ředitel divize Events&promo, který po covidové totální stopce oddělení opět skvěle nastartoval. A posledním bude Radek Vybíral, šéf divize Merchandising, který letos vstoupil do boardu společnosti a jen potvrdil to, co jsme od něj očekávali. Navíc na něj máme výbornou zpětnou vazbu od našich klientů. A to je v našem byznysu to nejcennější.
Všem svým spolupracovníkům přeji samozřejmě pevné zdraví, dobrou mysl a máme pro všechny se společníkem připravena na nový rok dvě speciální překvapení. To si nyní nechám pro sebe a věřím, že bude příležitost vám tato překvapení prozradit v roce 2023.