LEPŠÍ START DO ŽIVOTA PRO VAŠE DĚTI
Málokdo může říct, že se v oboru svého podnikání pohybuje od školního věku, prošel si vším, co jeho klienti a poskytuje jim zkušenosti, které formují jejich život i budoucnost zásadním směrem. Janě Rule, majitelce studijní agentury CCI (Camp Center International), prošly pod rukama stovky studentů, které úspěšně vyslala na studijní a jazykové pobyty po celém světě. Její doménou je studium na středních školách v USA, Velké Británii, Francii, Německu, Rakousku, Kanadě, ale také třeba v Japonsku. A protože je pro ni nejdůležitější osobní komunikace a individuální přístup, na každém studentovi ji záleží jako na vlastním dítěti. Sama je i tak nazývá – moje děti. Jana netvoří pouze příležitosti a zkušenosti, ale také nová přátelství, rodiny a vazby, které přesahují hranice států a kultur.
Úplný počátek vaší firmy stojí na základech podnikání, které založila vaše maminka. Aktivně vás zapojovala do organizace ve velmi mladém věku. Jak jste to tenkrát vnímala?
Byla jsem do těchto aktivit, hlavně kempů, zapojená už od raného dětství. Od dvanácti let jsem pomáhala se středoškolskými programy zaměřenými na USA, takže mě nikdy nenapadlo, že by to mělo být jinak. Protože jsme s mamkou žily samy, o to víc jsem se jí snažila pomoci. Sama jsem několik takových programů absolvovala. Po mém návratu ze Spojených států vše nabralo větších obrátek. Mamka nemluvila anglicky a já od šestnáct let vyřizovala veškerou komunikaci s americkými partnery. Kolem roku 2000, kdy mi bylo téměř dvacet let, jsme společně začaly navštěvovat po světě různé konference sdružující zahraniční školy a organizace, které nabízely krátkodobé i dlouhodobé studijní pobyty pro děti, mládež a dospělé. Tím jsme rozšířily svou působnost i mimo USA.
Bylo pro vás automatické převzít odkaz vaší maminky?
Pro mě to bylo zcela automatické. Firma byla pro mamku jako druhé dítě a nikdy by mě nenapadlo, že bych v tom nepokračovala. Nikdy jsem ale netušila, že se dostanu tam, kde jsem dnes. Jsem za to nesmírně vděčná a doufám, že mamka je tam nahoře na mě pyšná.
Jak jste vy a vaše firma prožívala pandemii a nemožnost cestovat?
Upřímně prvních pár měsíců pandemie v roce 2020 bylo velice krutých a nastaly i momenty, kdy jsem přemýšlela, čím se budu živit v budoucnu. Navíc jsem byla v situaci, kdy jsem měla vybrané platby za pobyty studentů, které jsme již použili pro zaplacení jejich nákladů v USA. Vypadalo to, že studenti nikam neodjedou a já tyto zahraniční platby již nikdy neuvidím. Bylo to kruté, ale pořád jsem věřila, že pandemie bude záležitostí pár měsíců. V tom jsem se mýlila. Naštěstí USA, jako jediná země na světě, umožnila středoškolákům i v těchto nelehkých časech přicestovat do země, a tak naši studenti ten rok mohli odjet. V druhém pandemickém roce překvapivě zájem o studium ve Státech stoupl, a to především díky neustálým uzávěrám škol v ČR, které nebyly za Atlantikem tak časté. Osobně můžu říci, že mi pandemie trochu usnadnila život. Vše se přesunulo do onlinu včetně schůzek, přednášek a konferencí, do kterých se zapojuji a mám tak možnost předat informace více lidem. Na druhou stranu ale neustále upřednostňuji osobní jednání. Fyzická přítomnost studenta a rodiče při prvním kontaktu je pro mě velmi důležitá.
Kdo vám v těchto dobách nejvíce pomohl?
Musím zmínit svého manžela, který mi je velkou oporou. Stará se o marketing, webové stránky, je tvůrce všech tabulek, ze kterých mám přehled, kdo kam kdy letí, co a kdy odevzdat, zaplatit, poslat apod. Navíc je velkou pomocí i v domácnosti a s dětmi. Bez něho bych se práci, která mě moc baví, nemohla věnovat v takovém objemu, protože bych musela být více u plotny (smích).
Na čem si ve své firmě nejvíce zakládáte?
Opravdu se snažím o to, abych studenty, a někdy i rodiče, vzdělala. Ne klasickým způsobem, ale díky zkušenostem a zážitkům, které v zahraničí prožijí. Neustále zdůrazňuji komunikaci, ta je klíčem k úspěchu. Snažím se zde v ČR o osvětu programů v cizině, je to jedinečná příležitost, kterou bych doporučovala všem, nejenom mladým lidem. Mým cílem je vést studenty k úspěšnému absolvování studia v zahraničí, sdílet s nimi otevřeně všechnu problematiku, připravit je i na nelehké momenty, být zde oporou a průvodcem během jejich dobrodružné cesty za poznáním. Pracuji srdcem a záleží mi na každém studentovi a rodiči.
Na co jste nejvíce hrdá?
V pracovním světě jsem hrdá na to, že mám příležitost ovlivnit životy mladých lidí, kteří díky zahraničnímu studiu získají zcela zásadní znalosti, zkušenosti, kontakty a zážitky. To všechno má vliv na celý jejich život. Těší mě také, že už třináct let funguje náš stipendijní program na pobyty v USA, díky němuž mohu každoročně podpořit dva nadané studenty a vyslat je do USA zcela zdarma.
V čem se odlišujete od konkurence?
Nemám žádné zaměstnance, až na manžela. V kontaktu se studenty a rodiči jsem pouze já, vše řeším individuálně dle jejich potřeb a preferencí. Pracuji ve dne, v noci a dělám pro své studenty maximum. V oboru jsem přes dvacet pět let, mám bohaté zkušenosti a programem jsem si sama prošla.
Mladí lidé většinou směřují za zahraničním studiem na vysoké školy. Jakou hlavní devizu vidíte v zahraničních pobytech studentů těch středních?
Jednoznačně zde hrají roli dvě věci – finance a schopnost naučit se jazyk. Otázku financí řeší dnes každý z nás a v rámci studia na střední škole, konkrétně v USA, je obrovskou výhodou podpora programů ze strany americké vlády. Dále je to možnost umístění na státních středních školách a ubytování v dobrovolnických rodinách. Tyto programy jsou finančně nejméně nákladné. Student neplatí drahé školné, nepřispívá hostitelské rodině na živobytí. Druhou zmíněnou výhodou je schopnost učit se. Ze zkušeností vím, že v čím mladším věku se člověk učí jazyk, tím více si ho osvojí, ztratí český akcent, absorbuje jednodušeji více informací a komunikuje s ostatními na hlubší úrovni.
Navíc v rámci střední školy se učí za pochodu tím, že navštěvuje běžnou výuku s místními studenty. Je zde minimum cizinců, takže se nevěnuje primárně jen jazyku, ten se učí skrz různorodé učební předměty. Oproti tomu je studium na vysoké škole už finančně náročné a jsou zde i větší požadavky na úroveň anglického jazyka. Ano, je tu program Erasmus, ale jako jeho mínus vidím velký počet českých a slovenských studentů na jedné škole. Studenti používají rodný jazyk na každodenní úrovni, nebydlí v hostitelských rodinách a nezažijí tu správnou atmosféru, tradiční kulturu, zvyklosti, možnost přijímat i dávat a učit se řešit různé situace. Tím se opět dostáváme k důležitosti komunikace, která hraje v oblasti vzdělávání prim.
Když za vámi přijdou rodiče s dětmi na konzultaci, čeho se nejvíce bojí?
Řekla bych, že nejvíce mají strach maminky. Odloučení na rok je pro ně velice dlouhá doba. Snažím se rodiče vždy ujistit, že v dnešní době elektronické komunikace to není problém. Naopak přílišný kontakt s rodinou a kamarády nabourává místní adaptaci, vytváření si vazeb v rodině a ve škole. Díky zapojení se do běžného života v USA se student naučí jednat, mluvit na veřejnosti, zeptat se i opakovaně, když něčemu nerozumí. Děti zde za ten rok neskutečným způsobem vyspějí, srovnají si to v hlavě, stoupne jim sebevědomí, jsou více cílevědomí a získají pocit, že když tvrdě pracují, dosáhnou svých cílů. Sama jsem si to zažila. S mojí americkou rodinou jsem dodnes v každodenním spojení. Považují mě za vlastní dceru a moje děti jsou jejich vnuci. To je ten celoživotní přesah. Příležitost, kterou jsem v patnácti letech měla, využívám dodnes v osobním i pracovním životě.
Zaměřujete se hlavně na studijní a jazykové pobyty v anglofonních zemích, ale zaujalo mě, že také například v Japonsku. Proč právě země vycházející slunce? Jaký je o ni zájem?
Japonsko je hodně specifická země a těch studentů jsem tam neměla prozatím mnoho. Nicméně zájem tam je. Konkrétně zde bych zdůraznila spojení studia s japonským národním sportem – judem. Osobně mám od útlého dětství napojení na judo v Hradci Králové a i můj syn se judu aktivně věnuje. Díky tomu se snažím o to, aby zde byla možnost kombinace studia se sportem. Toto spojení se mi daří realizovat také v USA, kde se zaměřujeme na hokej, lyžování a vodní sporty.
Sledujete, jak se daří vaším klientům i po návratu ze zahraničí?
Snažím se být s nimi ve spojení. Velice mě těší, když si na mě s odstupem let někdo ze studentů vzpomene a napíše mi. To mi pak často poskočí srdce dojetím. Většina studentů mi píše, že i přes původní nervozitu, strach a obavy jsou vděční za to, že jsem je přesvědčila, aby na rok odjeli. Spousty z nich studuje v zahraničí univerzity, obdrželi stipendia, pracují na věhlasných pracovištích nebo již podnikají ve velkém rozsahu a mají pod sebou stovky zaměstnanců na několika pobočkách po celém světě. Velká část studentů tím získala i rodinu v zahraničí, se kterou se navštěvují a plánují společné dovolené. To je přesně to, co mě pohání dopředu, když vidím, jaký má moje práce dosah.
Máte děti školního věku, už víte, kam je vyšlete za zkušenostmi? Mají o to zájem?
Synovi je dvanáct, dceři devět let. Hodně cestujeme, díky čemuž vidí na vlastní kůži, že je potřeba studovat jazyky, poznávat svět, vstřebávat odlišnosti v rámci běžného života, učit se respektu a flexibilitě. S manželem se snažíme, aby z nich vyrostli milí a vstřícní lidé, kteří budou mít porozumění, budou umět tvrdě pracovat, ale také využívat různé možností jak u nás, tak v zahraničí. Syn je prozatím přesvědčený, že pojede díky jeho velkému koníčku právě do Japonska. Tak uvidíme, jestli za ty tři roky nezmění názor.
Kam byste chtěla svoji firmu směřovat v příštích letech?
Zcela upřímně mi vyhovuje současné tempo a počet studentů, o které se každý rok starám. Nemám ambice někoho zaměstnávat a vytvářet pobočky, i když bych to pravděpodobně zvládla. Ztratila bych tím totiž přímý kontakt se svými dětmi, jak své studenty nazývám. Baví mě s nimi pravidelně komunikovat, vidět jednotlivé úspěchy, sdílet s nimi jejich prožitky.
Co byste vzkázala těm, kdo se bojí „slézt z české pece“ a objevovat své možnosti ve světě?
Já se řídím několika příslovími: ‚Každý svého štěstí strůjcem,‘ a ‘Všechno špatné je pro něco dobré.‘ To druhé platí v zahraničí dvojnásob. Přeji každému bezproblémové studium, ale mít celý pobyt bez jediné komplikace by znamenalo méně se naučit, a hlavně ponaučit. Takže pokud někoho napadne jet studovat do zahraničí, už jenom ta idea svědčí o tom, že by ji měl člověk zrealizovat. Nenechat se odradit, získat předem co nejvíce informací, připravit se na všechny alternativy, nechat doma očekávání a představy a vyrazit do světa. Všichni studenti, kteří takový výjezd absolvují, jsou vždy o několik kroků napřed oproti těm, co se báli slézt z té české pece.
Více o studijní agentuře CCI na: www.cci.cz & STUDUJ V USA
Stipendium CCI aneb Studuj v USA zdarma:
Další články
Oficiální partner
Odborný garant
Zakladatel
Partneři
Partner slavnostního vyhlášení
Dodavatelé
Mediální partneři
